14-day money-back guarantee on all products
Když rtuť teploměru vyleze nad třicítku, pitný režim přestává být poučkou z letáku a stává se praktickou nutností. Tělo se ochlazuje pocením a s potem odchází tekutiny i minerály, které je potřeba doplnit. Kolik toho vlastně vypít a čím?
Nejčastěji uslyšíte „dva litry denně“. Je to hrubé zjednodušení. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje jako přiměřený denní příjem zhruba 2 litry u žen a 2,5 litru u mužů — a pozor, do toho se počítá i voda ze stravy, která tvoří klidně pětinu až třetinu celku. Ovoce, zelenina, polévky, jogurt: všechno se počítá.
Pokud chcete konkrétnější vodítko, dobře poslouží výpočet podle hmotnosti: zhruba 30 až 35 ml na kilogram tělesné váhy. Sedmdesátikilový člověk se tak za běžných podmínek pohybuje kolem 2,1 až 2,5 litru z nápojů.
To všechno platí pro mírné teploty a běžnou aktivitu. Jakmile je horko, sportujete nebo máte horečku, potřeba stoupá — klidně o třetinu i polovinu. Při práci nebo pohybu venku v největším vedru se ztráty potem sčítají překvapivě rychle.
Dobrá zpráva pro zaměstnance: když teplota na pracovišti překročí zákonem daný limit, máte nárok na ochranný nápoj od zaměstnavatele. Vedro na pracovišti není jen otázka pohodlí.
Nemusíte nic vážit ani počítat do mililitru. Nejjednodušší kontrola je barva moči — světlá, slámová znamená, že jste zavodnění dobře, tmavá je signál přidat. A hlavně: nečekejte na žízeň. Ta přichází, až když už tělu tekutiny chybí, a u dětí a seniorů bývá otupělá.
Základ by měla tvořit obyčejná voda, ať už neperlivá, nebo perlivá. Skvěle poslouží i neslazený čaj nebo jemně ředěná šťáva. Naopak slazené limonády a alkohol sice tekutiny obsahují, ale zároveň přidávají cukr, respektive tělu vodu spíš berou.
Při velkém pocení, sportu nebo průjmu se s potem ztrácejí i minerály. Tehdy dává smysl sáhnout po iontovém nápoji nebo aspoň po minerálnější vodě, která ztráty pomůže vyrovnat.
Ať už držíte pitný režim doma, nebo sháníte vodu ve velkém na akci či do provozu, u nás vyzvednete nápoje osobně v Kostelci na Hané, klidně po celých kartonech.
Zdroje: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA); Společnost pro výživu; portál Bezpečnost potravin. Text má informativní charakter a nenahrazuje lékařskou konzultaci.
Už to připravujeme!